Buddhové a buddhismus v Česku

"Snaž se nepustit ani jeden projev své osoby bez kontroly; vrchol, oblast vadžradháry, je dosažitelný pouze dokonalým podrobením si sebe v jasu příslušného sebeuvědomění a v jasu štěstí vyvolaného a rozvinutého pouze vůlí. Nezapomeň, že štěstí otroků je vrtkavé! Mizí v okamžiku, kdy jeho pán, neevidované popudy z nitra, ho nastrčí do situace, kdy místo uvážlivého projevu nastoupí projev z vnitřní setrvačnosti. Pozoruj se tedy; až Ti ani jediná myšlenka, jediný pocit, jediný projev spontánních akcí neunikne, dostaneš se též na úroveň vadžradhára; tím duchovní vývoj se končí. …
P.S. Asi by nikdo neřekl, že pravá Buddhova nauka může být zkomolena již tím, že ten, kdo ji hlásá, má nějaké osobní nedostatky proto, že nemá absolutní kontrolu nad všemi myšlenkami, pocity a duševními stavy. … A tak pouze dokonalá kontrola všeho, čím se člověk projevuje, tyto rozpory odstraní; když jiní nebudou mít příklad v tom, že se dá něco jiného říkat a něco jiného dělat, budou se také snažit o soulad v jednání a mluvení."
Z dopisu pro Josefa s pokyny pro všechny.

Děkuji za upozornění.
Jedná se o část dopisu z 25.9.1972 pro Josefa od Květoslava zveřejněného v knize Praxe Přímé Stezky 2, str.157.

Snad nebude na škodu si alespoň na chvilku připomenout přízeň našeho gurua a Buddhu Josefa při příležitosti jeho „návratu domů“. V neděli 27.11.2016 tomu bude už 5 let, ale nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že je stále s námi. Snad to rozdělení sanghy platilo jen za jeho pobytu a lidi zase začnou mezi sebou rozumně spolupracovat. Nechť se to daří.
Zdraví Zdeněk

V minulosti jsem zaznamenal na setkání toto - Tři klenoty Buddhismu:
Běžně se nerozumí tomu, co to znamená „Tři klenoty buddhismu“, proto stručně. *První klenot: Naši nauku zde založil Květoslav Minařík. První klenot tedy představuje stav BUDDHY. **Druhý klenot: Tím je NAUKA jako soubor instrukcí, které mají postupně nahradit svědomí a psychickou činnost člověka. ***Třetí klenot: Tím je OBEC (Sangha). To vyžaduje hlubšího osvětlení. -------- Obec je v prvním (skrytém) významu STAV vědomí bytostí, které se aktivně napojují na Bělostnou Dynastii Guruů (vzýváním, voláním, mantrou, modlitbou …), jež reprezentuje aktivní stránku Buddhů.
Je faktem, že OBEC není vlastně o obci jako takové (jenom té zevní). Je to stav vědomí s tendencí až silně nadsamsarickou. Stav obce je jakási „prodloužená ruka“ základního stavu Nauky. --------
Buddha Květoslav říkával, že jeho nauka není naukou hmyzu. Tím poukazoval na to, že nejhlubší pochopení Nauky tkví právě v hloubce odosobnění. Proto uznával víc výsledky menší, ale neosobní, než výsledky velké, ale jenom osobní. ------- Dokud si bytost udrží nezávislost a zřekne se světa, tak se časem osvobodí - ovšem jenom jako jedinec „odtržený od celku“. Kdežto OBEC jako sjednocující stav umožňuje bytostem být účastny „Jednoty v přítomnosti“ a tím nechat ony sjednocující energie, aby člověka napravily mnohem rychlejším tempem, nežli kdyby usiloval jenom sám. Když to bytosti při své praxi opomíjejí, tak je těch překážek vlastně víc … ale to je věcí zrání. I takhle je možno se odosobňovat; bytosti přestane záležet na dalším vytváření osobní karmy. „Ponořením se do Jednoty bytosti“ vznikne udržováním kontaktu s Dynastií. A tento stav pak má charakteristiku „zasvěcovací pro nově příchozí“, když je již (stav) v činnosti. A jak se říká, v jednotě je síla. --------- Jde tedy o stav aktivní spolupráce s Bílou Dynastií. Jak říkával Buddha Josef, „Jsme jenom nositelé stavů, a těmi můžeme být ZDE a NYNÍ“, čili od okamžiku k okamžiku. Když to správně pochopíme, tak přestává existovat „problém času v rámci uskutečnění něčeho“. -------- Třetí brána klenotů – stav OBCE – se má budovat bez ohledu na roztříštěnou minulost. „Teď a tady“ má přednost. Lidé se mají přidávat na vlastní žádost. Buddha Josef se každého ptal: „A chcete to dělat?“ Tím jakoby přenášel odpovědnost na případné žáky, ale bez toho nelze vést lidi k samostatnosti. „Lidskou bytost nelze znásilnit“ (KM: Přímá Stezka – str.16), proto by přijetí nauky mělo být dobrovolné, po hlubokém vlastním úsudku – nesmí se nikomu protivit. Nežli se k tomu „rozvinutí důvěry“ člověk dostane, může to trvat i léta. … ------- Nauka zná všechny postupy. Prožívání však způsobuje, že lidé žijí v „časovém sledu událostí“, proto potřebují „zkušenosti“. Dokonalost znemožňuje přijímání dalšího „vědění“. Nauka je „zde a nyní“, bez času. Ve věčné přítomnosti září jako světlo poznání nestranně na všechno živé ... -------- Kdo pozoruje a poznává vlastní bytost, časem – ať chce nebo nechce – narazí u tohoto poznávání na živé Buddhy. Ti se (mimo jiné) chovají jako hlídači té které planety, na níž se pohybují. Čili je větší pravděpodobnost, že bytosti praktikující právě platnou nauku (podle kosmických zákonů) mají na této stezce – jak říkával již guru Marpa – víc „proudu milosti“ a méně překážek. -------------- Bytosti jdoucí jinými, již dávno zaniklými stezkami, mají daleko větší práci odhalit ty základní stavy (třeba Og-min) na vlastní pěst. Obecně praktikující lidé nechápou smysl toho, čemu guru Josef říkal „spolupráce“. Je to ve své podstatě tak jemné, neosobní, že pokud bytosti podléhají svým osobním sklonům a nevzdávají se osobní karmy, tak je téměř nemožné pochopit význam té „spolupráce“, i když to přímo navazuje na osvobozující stavy. ------------ Chce to jistý stupeň odosobnění a prosvětlení bytosti, aby došlo k poznání, že „využití žebříku“ není „berlička pro nesamostatné“, ale že je za tím schované tak žádoucí přímé odosobňování se v postojích … a když se to prohloubí, tak následně i v činech.

Dobrý den Roberte, v knize Vadžrajána str. 65 dopis J.S.- J.V. č.7
se píše doslova ,, I když Květoslav mluví rovněž o ukončení životní strasti dosažením čtvrtého vnoru, mluví také o dosažení stavu „ Tulku“ a klade to jako nejvyšší v současných možnostech a sám o sobě mluví jako o Tulku. Rád bych se zeptal co Vy osobně smýšlíte o fenoménu Tulku.
Celým K.M. dílem se táhne jako zlatá nit zmínka o stavech trvalého sebeuvědomění.