Buddhové a buddhismus v Česku

Ahoj Robo. Človek bežne prežíva pýchu, strach, hnev, nenávisť, túžby, lenosť.... Čo sú príčiny takéhoto nášho nejako prežívného stavu stavu a želaní....
Prečo vytvárame karmu, ktorá sa prejaví ako prežívanie stavov ludskej sféry...
K čomu smerujú tieto emócie, prečo ich človek žije...

Odpovede na otázky môžme hladať napríklad v učení budhismu :-). Sútry je dobré poštudovať aj mimo knihu Slovo Buddhovo, pozreť iných autorov, ich vysvetlenie. O štyroch budhových pravdách píše napríklad aj Dalajlama. Cielom všetkých postupov je aby sme si vedeli s nimi pomôcť.

Želám pekný deň.

Ak by mi príspevok znova zaradilo na inú pozíciu vo vlákne, toto je odpoveď na (Robert, 17. 8. 2016 13:56)

Ahoj Roberte,
zdravím a dovolím si malou trošku do mlýna :-), k tomu stavu o kterém se zmiňuješ a ve kterém končí všechny otázky , musíme postupně dozrát. A to zrání může být hodně divoké, může a většinou asi i je. Jsme tak omezení, tím jak myslíme, že si to neumíme ani představit. Dokud se nezačneme sami sebe ptát. Potom možná ty limity "uvidíme" a pokud budeme mít dost sil, můžeme je začít bourat - protože ono to je bourání. Dřina. Prosté slovo "zrušit" je zavádějící, neříká nic o námaze, kterou musíme vynaložit, abychom se přetvořili od samého základu - pokud ten základ dokážeme odhalit. To nejde bez trvalé aktivity směřované do vlastní bytosti. Ale někdy , myslím že tohle ani nejde přeskočit, se napřed díváme ven a hledáme odpovědí mimo sebe, možná si myslíme, že to někdo jiný bude vědět :-). Před časem mi Zdeněk poslal hezký citát, myslím že se hodí : "Lidé, kteří usilují, hledají, ptají se - ženou se přes celý svět, aby našli pravdu, ale zapo-
mněli na jednu věc. Než se někde začne hledat, podívejte se do vlastního nitra. To je
první místo, kde byste měli začít. A každý, kdo se podíval do nitra, už nikde jinde ne-
hledal. Vždycky našel – bez výjimky. S pravdou jste se narodili. To je vaše pravá vůně.
Můžete na ni zapomenout, ale nemůžete ji ztratit. A právě tohle se stalo, zapomněli jste.
Začalo vás zajímat tolik věcí, že jste zapomněli, kdo jste.
Koho se chcete zeptat? Kdo vám odpoví?"
… Osho

tohle asi všichni znají, ale stojí to za to i s odstupem času :-)

Měj se hezky J.


http://www.tarak.cz/mezi-bilymi-oblaky-rozhovor-s-cinskym-zenovym-mnichem/

Kadio – než Ti Robo odpoví, zmíním odpovědi na Tvoje otázky krátce slovy Květoslava. Narodili jsme se proto, že jsme měli touhu žít, být, mít, chtít, prožívat, existovat a tvořit. To ostatní, o čem píšeš – strach, hněv, lenost, atd., je už je „pouze“ důsledek. Karmu pak vytváříme proto, že si nemůžeme sami „vzpomenout“, jak z toho ven a to i přesto, že máme k dispozici knihy a někteří z nás i rady živého Buddhy. Jó - je to dřina dodržovat všechna pravidla a rady do důsledku.

To mi pripomenulo nedávnu príhodu. Bol som v čajovni, kde si prisadli dvaja mladí rusi. Z komunikácie vyplynul ich duchovný záujem. Posťažovali sa, že nemôžu nájsť zasväteného gurua, že celé roky hladali nielen v Rusku ale po celom svete. Povedal som im o náuke. Chceli kontakt na mňa, a priamo sa snažili zistiť, či poznám nejakého gurua. Povedal som im, že zasvätení ludia na tejto ceste sú, mal som to šťastie s nimi zopár krát komunikovať, nasmerovali ma prakticky na celý život. Existujú stretnutia záujemcov, dá sa to dohladať na internete. Doporučil som im, aby si najskôr prečítali knihy, a zistili, či ich táto náuka osloví. Celá ich pozornosť sa obracala na to, že len guru môže dať správne poučenie, akoby to nejaké učenie skrz knihy malo pre nich nulovú informačnú hodnotu. Všimol som si, že si nevedeli ani len predstaviť, že guru by dokázal svoje učenie hodnotne napísať do kníh. Verili, že bes osoby gurua nieje možná cesta, ide to len skrz poučenie od realizovanej osoby. Zdá sa mi že línia Kvetoslava Minaříka je ojedinelá ohladom kníh. A guru alebo pomoc sa naozaj "nájde" ak je to potrebné alebo už dozrel čas, o to sa netreba báť.

Neříkám, že jsem geniální, 7+14 let na duchovní cestě není moc, ale tuším Tomáš se asi jemně snažil naznačit, že místo sledování a následování Josefa jako Buddhy, neměli byste se spíš soustředit na praktikování Nauky???

Nikdy nedokážete jestli ten či onen je nebo není Buddha.

Co kdybyste všichni víc energie soustředili na vlastní úsilí o soustředění na nohy, pročišťování ápany, pozvedání srdce, hromadění dobré karmy, spojení se svým středem, který neustále září a pozoruje Vás?

Pravost Nauky pro sebe prokážete jen tím, že ji praktikujete. Tím se prokáže pravost toho, kdo ji kázal.

Jiný způsob neexistuje.

Zeptejte se, proč jsem radši nepraktikoval cestu a snažil jsem se místo toho přesvědčit ostatní o "něčem"?

Protože je to pro Vás VŠECHNY POHODLNĚJŠÍ, ale nikam to nevede a na to přijdete evidentně příliš pozdě.

Hm … tak to, co píšeš Roberte, je větší nářez, než si bytost zvaná člověk dovede vůbec představit. Podle řečeného nyní více a více nabývají na významu Josefova slova, když jsem se ho ptal, jak je to u člověka se svobodnou vůlí. Říkal jsem mu, že se domnívám, že žádnou nemáme. Jeho odpověď byla rázná, ale věcná.
„Člověk nemá absolutně žádnou svobodnou vůli“. Další hovor na toto téma vyzněl tak, že buď se člověk přizpůsobí tvrdým podmínkám a pravidlům tvorby směrem k osvobození, nebo k tomu bude donucen pod tíhou své karmy. Jde jen o to, jak brzo to rozumově pochopí. Do té doby bude trpět. V tomto časovém světle se pak nicotně jeví všechny snahy o vlastní velikášství, všeználkovství, rádcovství, vyhrožování druhým, apod. Na těch pár časových nano-sekund (lidského života) to nestojí za to. Snad to bytosti pochopí co nejdříve, že morální zásady neformuloval Květoslav zbytečně. Vše dobré přeje Zdeněk

Děkuji Robertovi za vyčištění studánky a snad bychom se už mohli věnovat tématům potřebnějším či možná zajímavějším. Můj dotaz směřuje k věkům. V MMSN Květoslav píše, že Hinduisté stanovili časové úseky dnes známé jako čtyři věky (jugy) – zlatý, stříbrný, bronzový a černý - a jsou zde udávány i časové údaje v rocích. Další osvětlení je pro běžného člověka těžko pochopitelné. Je možné osvětlit nějak stručně, v čem spočívá tento princip dělení času a k čemu je dobrý? Vždycky jsem měl pocit, že místo čísel jsou rozhodující morální hodnoty bytostí, protože čas se velmi těžko definuje ciframi zejména proto, že ve všech možných dobách a na celé Zemi se počítá jinak – neexistuje jednotný „kalendář“. Navíc osa Země nebyla vždy nakloněna o 23,5° jako dnes, kdy počítáme čas v ročním oběhu Slunce okolo Země (astrologicky) – ale Slunce (astrologicky) putovalo „jen“ po rovníku a tak se čas musel měřit podle polohy Luny, tedy podle kalendáře lunárního. Také jsem zaznamenal názory, že černý věk je pouze zde na Zemi – a ty ostatní se formou (morálního) prožívání života posouvají do jiných (vyšších) dimenzí. Přimlouval bych se za kratší osvětlení.
Děkuji – zdraví Zdeněk

2. DOPIS ALBERTA EINSTEINA své dceři.
Koncem roku 1980 Lieserl, dcera slavného génia, věnovala 1 400 dopisů, psaných Albertem Einsteinem, Hebrejské univerzitě s příkazem nepublikovat je, dokud neuběhne dvacet let od její smrti. Toto je překlad jednoho z nich.

Dopis pro Lieserl Einstein:
"Když jsem navrhl teorii relativity, velmi málo lidí mě pochopilo a to, co odhalím a přinesu lidstvu teď rovněž koliduje s nepochopením a s předsudky světa. Žádám tě, abys chránila dopisy, jak dlouho bude nutné. Roky, dekády, dokud se společnost nevyvine na takovou úroveň, aby akceptovala to, co vysvětluji níže.

Existuje extrémně mocná síla, pro kterou zatím věda neobjevila formální vysvětlení. Je to síla, která zahrnuje a řídí všechny ostatní síly a dokonce je obsažena ve všech fenoménech, které operují ve vesmíru ale přesto jsme ji nedokázali identifikovat. Tato univerzální síla je láska.

Když vědci hledali sjednocující teorii vesmíru, zapomněli na nejmocnější, nespatřenou sílu. Láska je světlo, které osvětluje ty, co ho dávají a dostávají. Láska je gravitace, protože způsobuje, že jsou někteří lidé přitahováni k ostatním. Láska je síla, protože násobí to nejlepší, co je v nás a dovoluje lidstvu nevyčerpat se svým slepým sobectvím. Láska odkrývá a odhaluje. Pro lásku žijeme a umíráme. Láska je Bůh a Bůh je Láska.

Tato síla vše vysvětluje a dává životu smysl. Je to proměnná, kterou jsme příliš dlouho ignorovali možná proto, že se lásky bojíme, jelikož je to jediná energie ve vesmíru, jíž se člověk nenaučil podřídit své vůli.

Abych lásku učinil viditelnou, jednoduše jsem zaměnil hodnotu ve své nejslavnější rovnici. Pokud bychom namísto E = m. c2 akceptovali, že energie k vyléčení světa může být získána skrze lásku násobenou čtvercem rychlosti světla, došli bychom k závěru, že láska je nejsilnější existující silou, protože nemá žádný limit.

Po selhání lidstva ve snaze kontrolovat ostatní síly vesmíru, které se tak otočily proti nám, je velice urgentní, abychom sami sebe naplnili jiným druhem energie.

Pokud chceme, aby náš živočišný druh přežil, pokud chceme najít smysl života, pokud chceme zachránit svět a každou živou bytost, jež ho obývá, láska je jedinou odpovědí.

Možná zatím nejsme připraveni postavit bombu lásky, zařízení dost silné na zničení veškeré nenávisti, sobectví a chamtivosti, na zničení vlastností, které devastují planetu.

Nicméně, každá individualita s sebou uvnitř nosí malý generátor lásky, jehož energie čeká na vypuštění do světa.

Pokud se naučíme tuto vesmírnou energii dávat a dostávat, drahá Lieserl, potvrdíme tak, že láska zvítězí nad vším, je schopná přesáhnout všechno a nic, protože láska je kvintesencí(podstatou) života.

Hluboce lituji své neschopnosti vyjádřit to, co je v mém srdci, jež pro tebe tiše bije po celý můj život. Možná je už pozdě se omlouvat ale protože čas je relativní, potřebuji ti říci, že Tě miluji a díky tobě jsem dosáhl k ultimátní odpovědi!"

Tvůj otec, Albert Einstein
-------------------

Čili … jestliže Robert napsal, že Váš stav se rovná zblbnutí, pak je to třída, která tomu rozumí. Jak správně píšete, pracuje na širokém základě. A to jste podcenil. Tak, drahý Karlíku – až budete mít opravdu něco k nauce, napište – rád se poučím (-me). Ale zatím bude vhodnější, když si dám přestávku a webmááástr ten hnůj ze studánky zase vyčistí. Pomalu, trpělivě, s úsměvem i s láskou v srdci. Jak říkal Buddha Josef: „Při přání metta nesmíte na nikoho zapomenout“. To snad hovoří za vše. Kupodivu to nepíšu z rozvernosti nebo snad z nenávisti, jak se mi snažíte podsunout - a ani mě nemusel Robert domlouvat, abych se uklidil a už tolik nepil – vím, že nejsem Mapra. Škoda …
Zdravím „přívětivého provokatéra“ – Váš hlupáček. :-) :-)

:-) :-) Tak to bylo dobrý, synku! Konečně to z Tebe všechno přes ty slzy vylezlo, co jsi v sobě tak dusil, protože Ti nikdo nerozuměl. Sice to dlouho nemělo hlavu a patu, ale taťulda to z Tebe dostal, viď ?! … :-) Pravda – trochu násilí v tom bylo, ale to už končí. Takže DOMLUVENO, taškařice skončila. Respektuji Tvojí dospělost i pochopitelnou reakci, kdy se dítě snaží odpoutat od rodičů. Od teďka si musíš svá přání plnit sám. V zákulisí (abys o tom nevěděl) Ti ale pomohu tím, že se zeptám, zda o sobě ten Josef přeci jen něco nenapsal – nějaké paměti, memoáry, které by Ti sdělily, že není buddha ani člen BDG, že je lhář nebo jen nemluví pravdu – protože všechno ostatní už znáš. To já mám před sebou – jak správně říkáš – kupu práce. Tož nebudu otálet a jdu to všechno zpracovat a dohnat, co jsem s Tebou zameškal. Ale nelituju toho – každej bobánek občas potřebuje povzbuzení. Rád jsem to pro Tebe udělal. :-) :-)

Milý taťko Zdeňku, poučující svého synka Tomíka :-)

Po Tobě přece nechci nic. Ve "vírách" jsem se neztratil. A neboj, i přes tvá FAKTA stejně chápu, že věříš, protože jsi jen "převzal" Josefův (případně dalších) výklad a hlásáš ho dál. No a něco málo jsi si ověřil, tak to bude ten FAKT. Jen jsem dal tvému většinovému "faktu" správný název.
To jen na to tvé opětovné rejpání o vírách :-) O ty tady ale nejde. Tady jde pouze o cestu Květoslava a na těchto stránkách navíc o Josefa. Proto jsem tu.

Také se neboj se o svého synka Tomíka, důkaz z "vnějšku" žádný nechci. Špatně chápeš, co chci, stejně jako špatně chápeš "moji nevíru". Ovšem chápu, chceš mě za každou cenu poučit, tak si něco vybrat a vyložit musíš.

Nechci tu po vás nic ohledně nauky, jen jsem s SLUŠNĚ zeptal, zda existuje životopis Josefa s výkladem jeho "veletočů" přímo od něj.

Děkuji za rady ohledně knih, vnoru, pokrmu pro lvy, taťko Zdenku :-)
Ty znám od jinud a SNAŽÍM se jimi řídit. Tady už jsem jen pouze kvůli osobě Josefa - je ten životopis nebo ne?
Pokud na to taťko Zdenku znáš odpověď, tak za ni děkuji.
Pokud ne, nech synka Tomíka jít po svých nožkách, ať si s Květoslavovou naukou poradí sám. Holt půjde bez tvého taťky Josefa, ale tak jde život :-) No a buď dojde v tomto životě nebo dalším nebo dalším nebo dalším nebo nikdy :-) Ale jo, neboj se o Tomíka, dojde :-)

JU ? ANO TAŤKO? DOMLUVENO?


Tak pokud jsi dočetl až sem a neurazil jsi se, tak ještě jednou:
Nepoučuj mě prosím pořád dokola jak svýho malýho kluka, když sám máš na sobě práce kopec.
To co jsi napsal, vím. Ale jsem holt mimo tuto Josefovu skupinu, tak se zajímám. Bohužel pro Tebe ne po "tvém", ale po "svém".
Vždyť nemusíš reagovat a bude pokoj!
Robert mi možná časem odpoví na ten Živtotopis a bude taky pokoj.
Děkuji Ti Zdenku za pochopení a taky ten RSS :-)

Bylo toho řečeno od počátku založení těchto stránek dost k tomu, abychom se pokusili o hlubší analýzu vezdejších příspěvků. No a většinou se zde hovořilo o Bílé Dynastii Gurů, převážně však o buddhovi Josefovi z pozice zda byl (je) či nebyl (není) buddhou a pokračovatelem BDG. Pokusím se v tomto směru o náhled ….

Kdysi Josef řekl: „Buddha má přehled. Duchovní přehled.“
Nevěřím proto, že by neměl intelekt, jak mu zde bylo a je podsouváno. Naopak – to, co připravil v říši příčin, se s odstupem času jeví jako velkolepé divadlo, které Robert dokresluje tím, když píše o možnosti „nekonečně dlouho si hrát“ (menu - Z poznání buddhů – božská hra). Zkusme ale sledovat jednotlivé kroky bez osobního zaujetí, respektive s co největší snahou o objektivitu.

Víme, že 99,9% všeho stvořeného patří jen jednomu vládci. Nad tuto sféru však nemůže. Proto je oblast příčin tou oblastí, kde se mohou – a taky se to děje – připravovat kroky, jež se postupně na Zemi projevují a formují události. Předpokladem je, že dotyčný umí své úmysly a myšlenky v tomto světě skrýt, neboť ví o tom, že vládce samsára myšlenky dokáže číst. Kdo takto pracuje v říši příčin, nemůže být nikým jiným než buddhou.

Když Květoslav hledal svého nástupce, zcela jistě měl přehled o možných kandidátech, o jejich přednostech i nedostatcích. Jak se můžeme dočíst z knih a dopisů, byl při sdělování faktů velmi opatrný. Víme tedy, že Mílovi se nechtělo zpět „dolů“ na zem, že Roman měl přes zasvěcení ještě „něco“ dodělat, že doc. Bajer i Josef už měli své roky a měli ještě zůstat a více zpracovat tělo, a že perfektně načasoval zasvěcení pro Zoru, aby měla energii na vydání knih přesně okolo roku 1990, a nakonec i to, že v konečném důsledku i přes zasvěcení Romana padla volba na Josefa, aby obec vedl dál.

Náhoda?! Nebo se něco pokazilo?! Že by Květoslav neměl přehled?! Nezdá se to pravděpodobné, zvláště když sledujeme kroky Josefovi. V nich je mu vyčítáno, že se nechoval podle představ ještě stále se světsky projevujících, smýšlejících a hodnotících bytostí. Zopakujme si proto nejhlavnější důvody, abychom měli taky přehled. 1. Nechtěl se podřídit a vydal životopis svého gurua dříve než vyšly všechny knihy. Tím rozštěpil obec, však nemojovská větev se mohla podle jeho slov od té doby projevovat „svobodně“.
2. Jmenoval své nástupce a následně je zase popřel. Proč? Že by buddha neměl přehled, co dělá?! Že by v tom byla fyzická slabost, kterou zrovna procházel, jak píše? Opět se nezdá, že by to takto mělo být. Jednou mi řekl: „Když je člověk zdravý, svěží, plný síly, vše se mu daří – nic se neděje, žádné zkoušky nepřicházejí.“ 3. Článkem „Zničit Zoru“ provedl značnou selekci nemojovské větve – mnoho lidí proto odešlo a zanevřelo nad ním. (…) Na něco jsem možná zapomněl, ale to není tak podstatné. Podstatné jsou příčiny, důvody, principy.

PROČ TOHLE VŠECHNO? Jen proto, že si „hrál na buddhu“?! Ne, nehrál – on jím je stále. Skutečnost by mohla být nejspíš prozaističtější, než se na první pohled zdá. Čestný člověk si na buddhu nehraje. Nemá to zapotřebí – zná případné tresty až moc dobře. To věděl i Květoslav, jinak by Josefa sotva pověřil vedením obce. Tady bych spekulace nehledal.

Josef často opakoval, že rokem 2012 to končí a že bere s sebou i nauku. Z nějakého důvodu však „svět“ neskončil. Proč? Že byl blázen, jak je mu s oblibou předhazováno? Ne – nebyl. Byl v pořádku. Sledoval jsem pozorně celý rok 2012, co a jak všechno se plní z toho, co „předpověděl“. Ale nedělo se nic, jak je to na pozemské pláni lidmi vnímáno. Jó - zase měli pravdu ti zastánci „tradičních“ názorů. Ale dost možná, že to byla časová smyčka, která za všechno může.

Když tedy svět neskončil, co dál. Květoslav říkal, že očekává vrchol rozvoje nauky někdy za 350 let. Může to být jeden z důvodů. Možná ten hlavní, ale nemusí. Vždyť každý karmicky zralý jedinec může nauku opět snést dolů – stačí splnit podmínky. Pravděpodobnější ale je, že Josef někoho svým jednáním dlouhodobě kryl. Možná nauku nevzal s sebou, možná do ní někoho zasvětil, jako dříve Květoslav Romana. Proto se může jevit celá tato „šaškaráda“ jako důmyslně promyšlený Josefův postup, ve kterém se totálně vzdal sám sebe, do poslední buňky. Nechal na sebe nakydat špínu, aby se éterem nesl názor o konci nauky, zatímco na jiném konci spektra mohla mezi tím vykvést a dozrát nová květina (více květin?!), jež by byla zárukou, že nauka živě pokračuje. Nebo že by v nabídkovém menu nebyla kolonka „nauka je živá“?! …


Jestliže má dílo pokračovat a mít vrchol za asi 350 let, nemohl si Josef dovolit nic ponechat náhodě. Naopak – všem měla být „odvedena“ pozornost jedním směrem, co nejdále od skutečného dění. Spekulace?! Nesmysl?! Možná – nic není nemožné. Pokud nevíme všechno, nevíme vlastně nic – procesem myšlení se pravdy nedomyslíme (menu – Z poznání buddhů). Proto bychom neměli odsuzovat a soudit, neboť pořád nevíme všechno. Josef všechno věděl. Proto si mohl dovolit chovat se jako avadhúta, tedy ten, který není karmou zatížen a trestán za vnější projevy svého chování. A to byl ten úkol, jehož měl dosáhnout Roman – zapomenout na sebe každou buňkou těla a plně se rozdat nauce; do poslední kapky. A protože život ještě nekončí, měli byste mu vy, jeho žáci - jak píše Robert - pomoci. Svou vírou, podporou. Neboť zhodnoťte – kolik muselo být vynaloženo úsilí a dobré, záslužné energie k tomu, aby se jeden jediný jakýkoliv člověk dostal až na metu, kdy dostane od gurua zasvěcení?! … Mnoho, neuvěřitelně mnoho.

Květoslav nám zanechal ohromné dědictví. Kromě knih a osobního vedení žáků také dopisy. Naprosto originální způsob předávání pokynů obci, ne jenom těm jednotlivcům. Údajně jich napsal okolo 1650. Když odložíme řevnivost, mohli bychom – třeba jejich prostřednictvím – obohatit obec, do které přicházejí další hledající. Snad se to lidem časem více v hlavě rozleží a docela klidně by mohly být ony dopisy ozdobou tohoto webu. Jak píše Robert, dává přednost stmelování obce více než dalšímu dělení. Když nic jiného – přimluvil bych se taky, abychom na úrovni jógy mohli naplnit první část výroku F. Kafky: „Moudří kráčejí vyrovnaným krokem a blázni okolo nich tančí dobové tance.“
Vše dobré přeje Zdeněk

Dobrý den Roberte
Děkuji Vám z celého srdce za založení těchto stránek.
Jsem tomu velmi rád.
Než se dostanu k vlastním otázkám, dovolte mi říci informaci, která se ke mě dostala.
Týká se to posledních dnů Milarepy, a protože se jedná o záležitost týkající se veskrze pravosti a autentičnosti, tak patří i do oddílu "Boj o Nauku."
Tedy příběh: Koná se pohřeb slavného Milarepy a jeho hlavní žák Ratchung spěchá za pomocí běhu lunggompa na tuto událost. Už jej nezastihne živého, ale sedícího na pohřební hranici před jejím zažehnutím. Milarepa tedy ještě jednou na chvíli oživuje tělo a přikazuje ohromenému davu, aby pustili jeho milovaného žáka k němu. Tak se tedy s ním rozloučí, požehná mu a po pohřbu jsou všechny jeho ostatky odneseny dhákyněmi. U této události byl i další Milarepův žák Gampopa, který byl snad Milarepou odehnán. Jisté ovšem je, že prahnul i po různých částech Nauky, které v tu chvíli mu mohl sdělit pouze Ratchung. Jednou z nich byla znalost přenosu vědomí. Tehdy, podle tradice, tuto znalost (zasvěcení) směli mít pouze 2 lidé na Zemi. Zdá se, že Gampopa tuto znalost z Ratchunga vymámil s tím, že on bude ten druhý a ten mu ji a ještě další sdělil. Na to Gampopa založil jakousi odnož zvanou dodneška Karma Kagju.
....A tak moje otázky zní:
1) Je učení Karma Kagü ještě jinak spjato s učením prastarého řádu Kagjüpa?
2) Je i učení Karma Gagjü nositelem nějakých zasvěcení?
3) Je tomu i dnes tak, že zasvěcencem do Nauky o přenosu vědomí mohou být pouze 2 lidé na Zemi?